Dozvíte se jak svůj feeder a to především feederovou špičku na rybolov za tmy připravit a co si vzít sebou k vodě, abychom dokázaly bezproblémově rozeznávat záběry.

Vzpomínáte občas na to, s jakým vybavením jste začínali chytat nebo s čím lovili vaši tátové a dědové? Někdo takové náčiní má ještě doma a buď je uloženo někde na půdě nebo ve sklepě, kde na něm pracují myši. Pokud jste ho nevyhodili, možná by stálo za zamyšlení, co s takovými muzeálními nebo jen z dnešního pohledu trochu zastaralými kousky udělat. A o tom bude tohle povídání…

Co je vlastně u umělé mušky míněno siluetou? Není to jen samotný konkrétní tvar, je to souhrn vjemů, které působí na vnímání ryby a mají velký vliv na to, zda naši umělou nástrahu považuje za potenciální kořist, za něco nezajímavého nebo dokonce podezřelého.

Letní čas je ideální pro lov kaprů a dalších ryb, které se s oblibou za teplých dnů krmí potravou z hladiny. Není to samozřejmě hlavní ani jediná složka jejich potravy, ale díky aktivitě u hladiny si ryb snadno všimneme, tudíž dokážeme s velkou přesností lokalizovat jejich stanoviště a většinou nám to nedá, abychom se je také nepokusili přelstít.

Při chytání na boilies i další nástrahy, umístěné mimo háček, dochází poměrně často k tomu, že ryba nástrahu i s háčkem nasaje a vzápětí vyvrhne, aniž bychom třeba záběr vůbec zaregistrovali, případně i po přímo ukázkovém záběru jde zásek takříkajíc „do prázdna“. To je zapříčiněno tím, že háček při nasátí nástrahy nesměřuje správným směrem, nejlépe tedy do spodního pysku ryby. K tomu dochází bez rovnátka poměrně často, především v případě, že použijeme jemnou, poddajnou a hodně ohebnou šňůrku nebo velmi tenký vlasec k upevnění volné nástrahy.

Díky chvění otolitů ryba zaznamenává polohu a změny pohybu těla. U savců funkci otolitů plní vejčitý a kulovitý váček ve vnitřním uchu. Společně s postranní čárou jsou orgánem „sluchu“, kdy ryba zaznamenává vibrace, které vytvoří neopatrný rybář v lodi nebo na břehu.

Nyní se při putování historií přívlače podíváme na nejrůznější používané nástrahy. Některé se za celá staletí skoro nezměnily, jiné se objevily teprve nedávno. Každopádně je to zajímavé ohlédnutí…

Chodíte rádi vláčet? Určitě se nejedná o jednu z prvních rybolovných metod, ale pro lov dravců je to technika, která někdy funguje dokonce lépe, než lov na živou nebo mrtvou rybku a má velkou spoustu příznivců. Je docela zajímavé zapátrat po historii této rybolovné techniky a podívat se, jakými obměnami prošla, než získala současnou podobu.

Chytání na hladině má své kouzlo. Je v tom adrenalin a vzrušení, když můžeme sledovat záběr na vlastní oči už od okamžiku, kdy se ryba pomalu a opatrně k nástraze blíží nebo když vyjede z hloubky jako blesk a uchvátí ji. Lze tak lovit většinu kaprovitých ryb a navíc i některé další druhy. Prostě zajímavá chytačka, kterou lze každému doporučit.

Nejrůznější překážky a závady ve vodě vždycky byly, jsou a také budou, pokud tedy nedojde k brutální regulaci a „vydláždění“ toku do podoby, kterou jim občas touží dát šílenci, sedící na pozicích, které jim podobné necitlivé zásahy do přírody umožňují. Zjara těch překážek a obtížných míst není ve vodě ještě tolik, spousta jich přibude v období, kdy začne bujení a rozrůstání vodního rostlinstva.